Snad každý z nás se již někdy ocitl v místech, která se dotkla jeho bytosti v těch méně viditelných úrovních, jež oslovila duši řečí beze slov a srdci vdechla živý pozdrav lásky, která jej doslova uhranula svou zvláštní atmosférou. Takové zážitky nejsou ničím výjimečným. Na Zemi je celá řada míst, kde člověk vnímá sám sebe v perspektivách přesahujících rámec běžného chápání – jako nedílnou součást okolního světa, jako nepatrný, a přece tolik důležitý zlomek všehomíra, kde se vše rodí a kam se všechno znovu vrací, jako malý třpytivý střípek, bez něhož by nádherná mozaika okolního vesmíru zůstala neúplná...

Děti téže matky

Země je však bytostí této existenční roviny a představuje základnu života pro všechny ostatní tvory, proto je jistým způsobem silně spjata se svými "dětmi". V šamanských rituálech využívajících zemské síly pro uzdravující účely je posilováno spojení člověka s Velkou Matkou, jak nazývají Zemi přírodní národy a tradiční léčitelé, což slouží k harmonizaci hlubokého strachu, psychosomatických obtíží a životních krizí všeho druhu. Její síla je skutečně mocná. Až si naše společnost jednoho dne zase uvědomí, že my, lidé, jsme její děti a že Země není naší otrokyní, získáme reálnou šanci na uzdravení životního prostředí, které v minulých desetiletích tolik utrpělo našimi hrubými, nelítostnými zásahy.

Skály

Přírodní útvary představují ekvivalent k různým komponentům, jimiž je tvořeno lidské tělo. Skály jsou příznačně vnímány jako kosti Země. Jsou dobrým místem, které podpoří růst vnitřní stability. Ne nadarmo se říká "pevný jako skála", "skálopevné přesvědčení" apod. Můžeme se zde naučit, jak získat dostatečnou sílu na to, abychom mohli smysluplně a šťastně utvářet svůj život, abychom zvládali náročné situace a dospěli k vnitřnímu klidu. Skály mají různou sílu podle toho, kde se nalézají, z jakých hornin jsou složeny a případně kdo z jemnohmotných rovin s nimi spolupracuje.

Jeskyně

Kdo z nás by občas nezatoužil po mateřské náruči, měkké, vlídné a laskavé. Tento nádherný pocit důvěry a bezpečí lze nalézt v jeskyních, které jsou klínem Velké Matky. Návštěva jeskyně, spojená s určitými rituály, jež probouzejí uzdravující síly Země, nás může osvobodit od blokád, kterých bychom se jinak jen stěží zbavovali. Je to jako když se svléká had – člověk vchází do jeskyně smutný, znavený a zkroušený žalem, aby posléze vyšel ven zářící, svobodný a znovuzrozený.

Některé přírodní národy používají rituály v jeskyních i k tomu, aby se připravily na přechod do nového životního úseku. Jeskyně se obzvlášť dobře hodí k rozvoji a posílení láskyplného, harmonického ducha společenství. Ať již jde o dobré vztahy mezi lidmi a jejich životním prostředím, nebo mezi lidmi navzájem, jeskyně může vnést jednotu do rozmanitosti a odstranit rozdíly.

Tak lze vysvětlit i silné uzdravující účinky jeskynních rituálů u tělesných či duševních disharmonií, jejichž příčina tkví v potlačení nebo odštěpení určitých součástí osobnosti člověka.

Stromy

Stromy jsou důležitými částmi smyslových orgánů Země, její paměti a orgánů odstraňujících jedy. Zvláště staré stromy mají zvláštní schopnosti. Jejich moudrost a zkušenost vyrůstající po mnoho desetiletí může lidem poskytnout důležité podněty, jež jim umožní uvést svůj život do souladu s přírodou. Koruny stromů ční k nebi jako obrovské antény přijímající mnoho druhů sil z těchto nadoblačných sfér. Jejich vysoce citlivé listy jsou schopny vyladit se na téměř jakýkoli druh vibrace. Stromů však bohužel stále ubývá, dešťové pralesy jsou systematicky nebo jen bezmyšlenkovitě mýceny a mnoho nádherných forem života mizí spolu s nimi.

Paseky

Pokud paseky vznikají přirozeně, může být příčinou silné disharmonické záření, které v zásadě nepředstavuje nic "špatného", pouze jakési místo, jímž odcházejí jedy, nebo kudy vstupuje energie s vysokou kapacitou. Taková místa jsou pro delší pobyt nevhodná. Může se však také jednat o jednu z mnoha zemských čaker.

V tom případě je paseka plná života a přímo vyzývá ke spočinutí. Když na ni člověk ulehne a zasní se, jeho tělo, duch a duše vstoupí na pár okamžiků do stavu blažené harmonie, kterou ve svém každodenním životě mnohdy tak zoufale postrádáme.

Vody

Léčivé prameny hrály od nepaměti velkou roli, což platí i v dnešní době. Mnoho lázní a lázeňských zařízení je seskupeno kolem pramenů, jejichž léčivá síla je často známa a oceňována již po několik staletí. Moderním lázeňským lékařům jde většinou jen o určité látky, které tyto vody obsahují, a jejich prokazatelné účinky na látkovou výměnu. Voda v některých studních však často může nabídnout i mnohem víc.

Ne náhodou se mnoho bájí, pohádek a legend váže k vodstvům obecně a pramenům zvlášť. Pro Zemi je voda prostředkem k uvolňování různých látek a energií vstřebávaných v nekonečných přirozených rytmech a jejich transportu do míst, kde jsou potřebné. Obecně voda podporuje komunikaci (vzpomeňme si například na podávání nápojů při oslavách a návštěvách).

Ve společnosti i v těle jednotlivce usnadňuje proudění informací. Dokonce také proud citů má silnou afinitu k vodě. V tradičním čínském lékařství je již celá staletí tato souvislost dobře známa. Možná právě proto jsou tak oblíbená letoviska "u vody", neboť je zde snazší rozproudit životní síly, které se během všedních dnů nashromáždily a usadily.

Hory

Přes hory navazuje Země, Velká Matka, spojení s nebem, Velkým Otcem. Vrcholky hor pomohou člověku učinit si jasno v jeho plánech a záměrech, získat inspiraci a podporu tvůrčích sil, posílit individualitu, sebejistotu a sebeúctu.

U některých indiánských kmenů je ještě dnes obvyklé prosit síly nebes o osobní vizi, vůdčí představu smyslu a cíle vlastní životní cesty v rámci určitého rituálu na vrcholku hory, nebo náhorní plošině. Kdo se ztratí v džungli svého všedního života, může sám sobě pomoci, když odcestuje do hor a přiblíží se jejich síle na dlouhých procházkách. S jejich pomocí může znovu získat rovnováhu. Obtíže zase nabudou správných proporcí v poměru k příjemným zkušenostem.

Už od nejstarších dob jsou určité hory považovány za svaté a kdo si někdy dal tu práci, aby prošel pěšky například horský svět Alp a vcítil se do jejich mocného vyzařování, to může potvrdit z vlastní zkušenosti. V Evropě budovali oltáře, chrámy a duchovní centra na horách, kopcích a skalách především Keltové – aby se co nejvíce přiblížili svým bohům. Také Řekové byli přesvědčeni o tom, že Olymp je vlastí jejich bohů. Ještě dnes svědčí jména mnoha hor a kopců o jejich dávné spirituální úloze.

Čakry a akupunkturní body Země

Stejně jako lidé, zvířata a rostliny má i Země svůj jemnohmotný energetický systém. Proto existují zemské čakry, které organizují a představují životní funkce naší planety na energetické rovině, a dále komunikační kanály, jež tato energetická centra navzájem spojují, a přirozeně i body na těchto dráhách, které mají pro Zemi podobnou funkci, jakou mají akupunkturní body pro lidské tělo. Celé tělo Země je protkáno těmito energetickými sítěmi a uzly. Když jsou jemnohmotné vibrace na jednom místě soustředěně nasávány do Země, hovoříme o takzvané negativní zóně zemského záření.

Kyvadlo se zde zpravidla otáčí proti směru hodinových ručiček. Lidé a některá zvířata na takových místech onemocní snáze než jinde. Tato místa podporují především chronické a degenerativní disharmonie. Důsledky se mohou projevit ve formě ustavičné únavy, malátnosti a oslabení imunitního systému.

Tam, kde je naopak energie ve větším objemu dopravována ven ze Země, se většinou jedná o takzvanou pozitivní zónu zemského záření. Kyvadlo zde obvykle vibruje ve směru hodinových ručiček. Takováto místa nesvědčí spánku nebo celkovému klidu. Po nějaké době zde u člověka vzniká nervozita, předrážděnost a neklid.

Síla ve skromnosti

Štědrá příroda nám skýtá nespočet možností k harmonizaci a ozdravění našeho těla i duše – budeme-li chtít a odevzdáme-li se aspoň na pár okamžiků její laskavé a milující náruči. V podmínkách současného světa, jenž neběží, ale doslova prchá pod taktovkou všudypřítomného stresu, pohybující se v nesmlouvavém, zničujícím rytmu, však mnohdy ani nezbývá čas na to, aby se člověk na okamžik zaposlouchal do ptačích trylků otevírajících bránu růžovému jitru, aby usedl na hebký trávník a celou svou bytostí vnímal sílu tryskající z nitra země, aby se sklonil k půvabné květině a osvěžil se její něžnou vůní.

Času je málo a sil ještě méně. Každý den ze sebe vydáváme spoustu vzácné energie, ale nová nepřichází, nebo je jí velmi poskromnu, což sotva stačí k tomu, abychom přes noc načerpali sílu do dalšího dne. Všichni nemají to štěstí, že bydlí v domě poblíž lesa, průzračné říčky, či skalního města, ale řešení přesto existuje. Voňavá louka, kvetoucí strom a dravý horský potok v sobě skrývají obrovský potenciál léčivé síly. Tentýž potenciál ovšem najdeme i v jediném vlčím máku, rozkvetlé větvičce či bílém ohlazeném kamínku vyloveném ze dna řeky. Každá sebemenší částečka živé i neživé přírody pulzuje mohutnou vřelou energií, jež se zde zhmotňuje v celé své uhrančivé kráse.

Nejlepší léčitel

Máte-li u domu alespoň malou zahrádku, tím lépe. Kromě toho, že tu lze leccos dobrého a krásného vypěstovat, může posloužit i jako prostor ke každodenní "terapii". Z vlastní zkušenosti mohu dosvědčit – a mnozí mi to jistě potvrdí – jak blahodárně zklidňujícím dojmem působí například kontakt s půdou.

Dnes již vím, že při prvních pocitech rozladěnosti, nervozity a napětí je to ten nejlepší možný prostředek, který vždy spolehlivě zabere. Proto když pocítím první známky doléhajícího stresu, nechám vší práce a vyběhnu na zahradu zlikvidovat trochu plevele, nebo zasadit novou skalničku.

Nějaká práce se vždycky najde a během patnácti minut je po problému. Kousek přírody si může doma vyčarovat každý z nás – květník s oblíbenou rostlinou, vkusný samorost, pár půvabných křemínků... Nepodceňujme tyto "drobnůstky" – skrývají v sobě klíč k uzdravující síle proudící z rukou toho nejlepšího léčitele...

(Rainbow Reiki, Walter Lűbeck)

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise PHOENIX v čísle  "11/2009".