Co by na to řekl náš učitel národů…
-
Vytvořenostředa 18. duben 2018 1:00
-
AutorBlanka Urbánková
-
Oblíbené138 Co by na to řekl náš učitel národů… /pro-autory/222-esoterika-a-vira/138-co-by-na-to-rekl-nas-ucitel-narodu.htmlKlikněte pro přidání
-
Témata
Před časem se konal v Praze v prostorách Pražské komorní filharmonie křest knížky Jana Amose Komenského "Obecná porada o nápravě věcí lidských" (dále jen Obecná porada), který skvěle orámoval mimořádný koncert pro kytaru, lidský hlas a orffovské nástroje a na texty Obecné porady v provedení našich světoznámých umělců Štěpána Raka a Alfréda Strejčka, Vivat Comenius. Celý pořad velmi decentně s noblesou jemu vlastní moderoval Milan Friedl.
Při akci se sešli duchovní otcové myšlenky vydání jak této knížky, tak předcházejícího, již zveřejněného díla "Poselství J. A. Komenského současné Evropě" z pera profesora Pavla Flosse, známého komeniologa z Olomouce. Na začátku a během pořadu byli představeni hlavní aktéři celé kauzy. Jednak to byli zástupci brněnského Občanského sdružení Soliton – nakladatelství a vydavatelství, tvůrce portrétní medaile na obálce knihy, akademický sochař André Vícha, investoři z řad mladých duchovně orientovaných podnikatelů a zástupci Nadace Hnutí Grálu, pod jejichž záštitou jednak "Obecná porada" vyšla a jednak se konalo i celé pražské setkání.
Komenský a naše současnost
Jak se vlastně zrodila myšlenka vydat opět díla J. A. Komenského v dnešní době? Ve společnosti, jejíž vývoj naznačuje, že pravidla hry našich politických a ekonomických představitelů nemají s lidským přístupem pranic společného a jedinou snahou je ekonomická prosperita, u které převažuje egoistický, povrchní a mentálně chladný přístup ke každodenní realitě? Naštěstí díky mimořádným jedincům v naší společnosti, kteří doslova vyčnívají z davu a cítí spřízněnost s myšlenkami velikánů našich dějin, je udržována linie duchovního dědictví národa. Jedním ze zastánců myšlenek (nejen) Komenského je Pavel Šebek. Byl to právě on, kdo inicioval vydání díla Komenského, zvláště "Obecné porady". Jeho vztah ke Komenskému nejlépe vystihují jeho vlastní slova, jimiž mi odpověděl na otázku, proč se stal nyní objektem jeho zájmu právě Komenský a "Obecná porada".
"Komenského obrovský přínos lidem spatřuji především v jeho díle, které veškeré je nápravné, protože nám jasně ukazuje naše nedostatky, chyby, morální selhávání a nutí nás stydět se za sebe a snažit se být lepší. Vyzývá nás nekompromisně k činnosti, k práci na sobě, zejména v duchovní a duševní oblasti, za účelem nápravy našeho světa, ve kterém žijeme; a jsem, stejně jako Komenský před 350 lety, přesvědčen o naprosté nutnosti této změny. Obecná porada o nápravě věcí lidských je vrcholným dílem Komenského nejen proto, že je ohromně rozsáhlá, ale především pro svoji nadčasovou aktuálnost dotýkající se dnes naprosto všech lidí, vzbuzujíc "přirozenou” nelibost mnohých odhalovaných. Z těchto důvodů je nutné, abychom všichni měli možnost číst Obecnou poradu; abychom měli možnost vědět. Obecná porada vyšla naposledy v roce 1992 v úplném českém znění. Od té doby nebyla českému čtenáři k dispozici a dle mých informací není ani v edičním plánu současných komeniologů, majitelů autorských práv. To vše jsou důvody, které mne vedly k zájmu o to, aby Obecná porada v naší zemi, ze které Komenský pro svět vzešel, byla ku pomoci všem lidem, kteří nechtějí zůstat ovcemi."
Historie "Obecné porady"
Celá "Obecná porada" je sedmidílná plus předmluva. V Amsterodamu byla za života Komenského vydána předmluva a první dva díly. Na smrtelném loži prosil Komenský svého syna Daniela a přítele Kristiana Vladislava Nigrina, aby se postarali o dokončení díla a jeho kompletní vydání. Minula však staletí a teprve v roce 1987 vyšla u nás v Nakladatelství dopravy a spojů "Všenáprava obrazem" s fotografiemi Jiřího Všetečky a citacemi z "Obecné porady o nápravě věcí lidských". Poměrně velký náklad byl rozebrán až na posledních pět tisíc, které byly z neznámých důvodů vyšším nařízením doporučeny k likvidaci, konkrétně se tak mělo stát v Brně. Člověk, který měl být fyzickým vykonavatelem tohoto barbarského činu, však obeznámil pány Strejčka a Raka, v té době již dobře známé svým putovním dílem "Vivat Comenius", a ti skoupili všechny zbylé výtisky a nechali je uložit v kulisárně brněnského divadla s vědomím jeho ředitele Františka Derflera, kde si je později lidé rozebrali. V roce 1992 vyšla v nakladatelství Svoboda další knížka, tentokrát "Obecná porada" v kompletním znění. Byly toho tři svazky a jen se po nich zaprášilo. Od té doby nic, až koncem roku 2005 po vydání výše jmenované knihy Pavla Flosse, se Pavel Šebek spolu s panem Sedláčkem, ředitelem nakladatelství Soliton, rozhodli zahájit společnou vydavatelskou cestu k novému vydání "Obecné porady". Cesta to však byla nelehká. Nepředvídatelné překážky ze strany majitelů autorských práv znamenaly změnu původního programu, využití jiných cest a vzdání se ambicí na vydání celého souboru. Nakonec vzniklo nikoliv kompletní dílo, ale výbor, tak, jak je nyní prezentován.
Myšlenky míru, vzdělání a tolerance
Celé dílo je proniknuto myšlenkami jednak vzdělání a výchovy, jednak snahou o dosažení mírového soužití mezi národy a církvemi (irénizmus). Osobní filozofický vývoj Komenského začal úzce konfesijními zájmy, od nichž postoupil ke snahám o mírové soužití příslušníků různých evangelických vyznání a pak své myšlenky zacílil směrem k projevům mírového uspořádání celého světa. Šlo mu o jednotu celého lidstva. Důraz kladl na hledání všeho, co lidi spojuje a na nenásilné odstraňování toho, co je rozděluje. Nápravná činnost se týká tří oblastí – vědění, společenského uspořádání a náboženského života. V oblasti školství se zajímal zpočátku jen o didaktiku, tedy jak ulehčit učení učitelům i žákům, později rozvíjí myšlenku Pansofie – doslova všemoudrosti, což je univerzální věda o všem a pro všechny, jakýsi sjednocující tmel. Jestliže má být člověk člověkem, musí mu být přístupné učení odpovídající jeho možnostem a schopnostem. V oblasti politiky usiloval o sjednocení národů, urovnání sporů a odstranění válek. Obecně lidské záležitosti stavěl nad národní a státní zájmy.
V oblasti církví rozvíjel snahu o vývoj směrem k tolerantnímu křesťanství.
V textu je zmiňován tzv. rozhodčí sbor, který se skládá z výchovných institucí: Sboru světla – pro školství, osvětu, Mírového soudu – pro politiku, Konsistoře svatosti – pro sjednocování církví. A to nejdůležitější – náprava u sebe sama a svého okolí. Aktivní účast na univerzální nápravě, pokračování člověka na stvořitelském díle Božím, naplnění biblického obrazu člověka jako bytosti, kterou Bůh stvořil k obrazu svému. To je odkaz velké osobnosti malého národa celému světu. Hledání cest ke zdokonalování sebe sama, k důstojnému, skutečně lidskému životu pomocí moudrosti a vědění.
Zdalipak i naši političtí představitelé mají ve své knihovničce některou z knížek Komenského? A zaobírali se někdy jeho myšlenkami?
Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise PHOENIX v čísle "4/2008".