Turbínek: Tětětěé, podívej Hladilko, konečně něco rozumného! Je tu nápis: Pohybem ku zdraví! A co tam za tím jde lidí!

Hladilka: Ale to je nějaký špatný nadpis. Dvacet dva lidí tam běhá a sto tisíc jich řve! A podívej na ty temné energie agrese jak mezi těmi běhajícími, tak řvoucími. A teď se ti diváci v růžových tričkách začali prát s těmi v modrých. A já nevím proč a co to má společného se zdravím?

Anděl průvodce: Ale děti, to je forma sportu a pohybu v neduchovních úrovních civilizací. Způsobem života divochů a postdivochů a v důsledku nespravedlivé správy státu vzniká zejména u mužů v jejich duších energie agrese a ta se musí čas od času uvolnit. V ještě nižších úrovních civilizace, kde ještě převažují v populaci divoši, se pod nějakou záminkou vybije agrese lovem zvířat nebo i lidí, tzn. válkou. To jste na Gaii viděli ve středo a starověku. Jakmile v populaci civilizace převládnou kultivovanější postdivoši, tak vládnoucí elita, aby se jí nevybila většina lidí na práci, pro ně začne organizovat agresivitu uvolňující hry. Agresivita z duše divocha se relativně neškodně uvolní. Jak uvidíte, bude tato forma uvolnění agresivity pod heslem "pohybem ke zdraví" stát účinkující dav divochů jen několik zubů, zlomených nosů a žeber.

T.: Jak je možné, že divochy tak rozzuří to, že ten míč proletí vlevo nebo vpravo té tyčky od branky?

H.: A jakou mají ti diváci i běhající radost, když se do míče nějaký běhající trefí! To divochům tak málo stačí k radosti?

A.: To je dáno mírou rozvinutí činnosti lidského ducha. Ta je primárně odvozena od jeho vztahu ke stvoření a tím ke Stvořiteli. Protože jen z Podstaty světa může duch brát nejen energii ke své existenci, ale formou napodobení přirozenosti i informaci k jejímu správnému použití. V dějinách lidstva uvidíte, že ve vesmíru máme tři základní úrovně rozvinutosti lidských duchů v těle (lidí). Divošskou, kdy to, co dělá ze zvířete člověka, tedy energie ducha, je ve zcela počáteční fázi konstituování se v bytost duchovní. V divochovi to, co jej odlišuje od zvířete – jeho duch, vlastně ještě "spí". Skoro jako v limbu před vstupem do těla. Myšlení a konání takového člověka je řízeno prakticky jen tělesnými pudy a potřebami. Zákony jeho podvědomí neboli etika se projevují chováním typickým pro "lovce mamutů". Řídí se zákony, odvozenými ze života přírody, z džungle. Jako dobré a správné vnímají takoví etičtí diluviálové to, co je jim osobně nebo v rodině příjemné. Až po mnoha životech a smrtích těla (při účtování s prožitým životem) lidé s "etikou diluviálu" začnou tušit, že ne všechno existující kolem nich lze zachytit smysly. Začnou toužit po hlubším poznání, tedy i po nahlédnutí do pozadí žité reality. Tehdy jsou do takových komunit (kmenů) divochů inkarnováni i vyspělejší duchové. Ti jim prostřednictvím navození rozšířeného stavu vědomí odhalí, že smysly pozorovaná hmotná realita má neviditelnou doplňující stranu a je řízena silou, která pohybuje vším. Známější (z mnoha jiných) byli takovými duchy na planetě Gaia třeba Hermes, Henoch, Lao-tse, Mojžíš. Posledně jmenovaný nejpřesněji pojmenoval po poznání toužícím izraelským kmenovým divochům sílu, pohybující vším, jako Boha. Prozradil jim, že si tohoto Boha ani nemohou představit. Že jedinou vlastností, kterou z Něj dovedou pochopit, je, že existuje. Aby tento klíčový poznatek u izraelských divochů upevnil, dal tomuto Bohu charakteristické jméno. Aramejsky Jahwe, tedy "Ten, který je". Jakýkoliv národ a civilizace, která do svého bytí akceptuje tento princip, se tím povznese z úrovně divošské do éry postdivošské. Na Gaii jej plně neakceptovaly civilizace indická, čínská, indiánská a africká, proto úrovní svého rozvoje zůstaly v úrovni éry divošské. Teprve postdivošská civilizace, vědoma si existence zákonů Boha řídícího svět, se může otevíráním intuice dále vyvíjet. Na Gaii to začalo civilizací evropskou. Lidé postdivošské duchovní úrovně bohužel řídící Sílu reálného světa poznávají jen pomalu. Překážkou poznání zákonů duchovní dimenze světa se v ní stávají horlivci o "službu Bohu", ač jim Bůh nikdy neřekl, že od člověka nějakou službu nebo klanění potřebuje! Vyspělé duchovní bytosti se přece "klaní" Bohu dodržováním jeho Vůle (zákonů) a životem v Pravdě.

V postdivošské civilizační éře přesto lidé postupně odhalují mnohé poznatky o chodu světa. Nejprve hmotné – ve formě vědeckého poznání. Dospívají k nim jednak doboví pokročilejší duchové, jednak inkarnovaní vyšší duchové. Také duchovní poznatky jsou objevovány, ale jako neúplné vedou ke vzniku různých kultů, usilujících o rozvinutí ducha. Kultům ke kultivaci ducha se zde říká náboženství, ale pro nedostatečnou kvalifikovanost úsilí stoupenců pozemských náboženství, skutečný kontakt s Bohem ještě nemají. Mnozí z toho proto vycítili, že vyučované je jen částečná Pravda a tento deprimující pocit vyvolává ve věřících neopodstatněný vnitřní strach, aby v tlaku ateizmu a nihilizmu nepozbyli i tu pravdu, kterou již cítí. Tento strach nesprávně potírají jednak zuřivým odmítáním přemýšlet o vyučovaných částečných duchovních pravdách, jednak jim Satan našeptává zahlušit tento problém tím, že se odstraní autoři pochyb. Pro postdivoškou dobu se stává typickým náboženský fanatizmus (pro nedokonale věřící). Satanem řízená zběsilost k odpůrcům částečných pravd je vždy vyjevením snahy zahlušit vnitřní duchovní nejistotu.

Jsme postdivoši a jak dál?

Postdivošský stupeň poznání na Zemi pregnantně formuloval osvícený duch Sokrates. Poznal, že z lidí nikdo nic neví (tj. nezná Podstatu světa), ale on že je dál – na rozdíl od těch, kteří si myslí, že ví, "on už ví, že nic neví". Samozřejmě ho tedy zabili pro rozvracení místního náboženství, protože jeho samostatné myšlení znejisťovalo pochybující. Na rozdíl od nich Sokrates tušil stav věcí, protože absolvoval egyptská mystéria, v nichž se dosahovalo stavů rozšířeného vědomí. Duše člověka se duchovním cvičením dočasně odpoutává od těsné vazby na smysly těla a pak svými smysly může zahlédnout více z existující reality.

Ti, kteří v éře postdivošských civilizací uchopí moc či společenské hodnosti, si z toho chybně dovozují, že Pravda musí určitě být to, co si myslí oni, a to proto, že právě je Bůh obdařil mocí a spo lečen skými hodnostmi. Ti, kteří mají nejvíce odchýlené myšlení od Objektivity, si dokonce myslí, že co je Pravda, "se odhlasovává", nebo že vzniká tisícinásobným opakováním lidské domněnky! Pořádají pak "demokracie" a organizují "propagandy". Jako kdyby charakter kovu (zlato) se měnil podle toho, jestli jej drží v rukách král nebo žebrák! Lidé postdivošské úrovně jsou stále ještě nedostatečně vyspělí proto, že podle Satanova navádění se ještě pořád odvažují posuzovat věci kolem sebe jako dobré a zlé (mimo od Vůle odchýlené činy člověka!). Tím jsou nutně a stále pro svůj egocentrizmus odděleni od možnosti začít vnímat nezaujatě skutečný stav věcí. Místo smysly a intuicí vnímaného chodu stvoření si v mysli vytvářejí svůj soubor představ o dění kolem sebe. Tím, že nahrazují svou vůlí vůli jediného Objektivního, nestávají se svobodnými "bohy", jak je navádí Satan, ale bohy svých iluzí. Někteří "guruové" postdivochů své stoupence dokonce učí, že vesmír neboli svět existuje vlastně jen v nich, že je dílem jejich mysli. Že cokoliv mohou změnit tím, že změní své myšlení. Nemohou ve stvoření změnit ani atom. Pouze změnou svého myšlení nastaví jinak výhybky následného běhu událostí svého života. Pro uctívače "bohů opřených o božské v sobě" je typické, jak žijí v zajetí vlastních iluzí a kolektivních hypnóz. Děti, všimněte si, jak každý tady na Gaii má prý svou "pravdu" a přitom "pravda" každého je jiná!

Takovýto pád myšlení od Objektivity nastal jen proto, že duch postdivochů je ještě ze Satanova popudu zajatcem vlastního ega.

Teprve nyní začíná na planetě změna

Prožitím a poznáním příčin stálých pádů pozemských civilizací, nedodělané křesťanské, ateistické, nacistické a nyní tržně ateistické, začínají postdivoši hledat skutečnou realitu. A jak je v Zákoně: kdo hledá, najde. Kdo tluče, tomu je otevřeno. Hledáním a nalezením pravého Boha se nyní mnozí "zrodí z Ducha" neboli se jim otevře duchovní oko. A přivodí to změnu životních přístupů. Stane se jim zjevné, že Bůh jako Dokonalost sama by zlé ve svém stvoření nemohl vytvořit. Tedy zlé na Zemi je jen od špatného myšlení a konání člověka. A budou hledat a odstraňovat původce špatného myšlení. Boží mlýny a duchovní vůdcové samozřejmě pomohou usilujícím porazit všeho schopné. Tedy vše, co uvidíte, že se na Gaii děje a bude dít neboli co Bůh dopustí, bude z hlediska věčnosti pro vzestup civilizace postdivocha dobré a účelné. A je duchovně užitečné akceptovat i nastupující obtíže (křesťanům na Gaii to Ježíš naznačil přijetím kříže a kladným vyústěním utrpení). Tedy smyslem tlaku veškerého následného dění na Gaii bude, že se vibrace do hmoty vtělených duchů přiblíží žádoucí kvalitě zachvívání, ve které začnou Boha přímo vnímat. Civilizace na Gaii se tím posune z nejvyšší postdivošké do nejnižší duchovní úrovně vesmírných civilizací.

Na právě viděném "sportovním" dění tedy názorně vidíte poruchu myšlení ateistů neboli věřících v náhody a chaos bez Řádu, jak toto posunuje myšlení divochů a postdivochů, kdy tito za "klíčově a smrtelně důležité" považují takové bezvýznamnosti, jako třeba "kudy ten míč letěl", nebo co píší v novinách. Právě viděné je ovšem jen jeden z příkladů zmatení pořadí všech hodnot této úrovně civilizací. Všeobecné zmatení pořadí hodnot života drtivé většiny lidí, podněcované ještě médii řízenými Satanem, vede život lidí na Gaii stále k neúčelnému směřování individuálního života. Dají si za životní cíl třeba vrhnout daleko koulí, oštěpem, nejdále plivnout nebo rychle běžet. Nebo z hlediska následné karmy ještě horší cíl – okrást mnoho jiných o výsledky jejich práce a umřít jako bohatí. Celkové pošetilé myšlení mas pak demokraticky odhlasovává zvrácenosti. Třeba i tu, že nejlepší použití společenských prostředků na tělesný a pohybový rozvoj lidí je stavba stadionů a podpora "vrcholového" sportu. Místo toho, aby za stejné peníze bylo umožněno pravidelné denní cvičení všech lidí, zejména mládeže. A takto zmatené ateisty Satan ještě hecuje ke stimulaci "rekordů" dopingem. Špatným směrováním snahy o tělesný rozvoj je navozován nejprve úpadek tělesný, následně duchovní. Rehabilitační cvičení všech by naopak nepochybně harmonizovalo nejprve tělesné, a pak i duševní energie. Tím by se skutečně vylaďovalo zdraví!

T.: Tětětěé! Koukejte, teď jdou "sportovci" oslavit, "jak letěl míč". A co to na oslavu jedí a pijí! Vždyť jim po snědeném tmavnou orgány z nedostatku životní energie. Copak to necítí a co je to napadlo?

H.: Jůj! Ale radují se a chvíli jsou šťastní! To je snad dobře?

A.: Ale ani to není dobře. Radování se z pošetilosti upevňuje záměnu vnímání pošetilostí za reálné radosti. Upevňuje poškozené pořadí hodnot v duchu neboli utvrzuje ducha ve stavu pádu od Objektivity. Pošetilosti se stanou měřítky normy. Kdo není v zajetí jejich dobových pošetilostí, stává se nenormálem. Tím se postupně celá civilizace odchyluje od přirozenosti, skutečnou realitu nevnímá. Důsledkem toho je stav, který je právě na Gaii pozorovatelný: V pološílené společnosti se normální člověk začne jevit jako blázen a od toho je jen krůček k tomu, aby Satan poštval dav k tomu, aby právě tohoto normálního šikanoval nebo zabil. V biblickém obraze je takové chování zobrazeno davem křičících židů, aniž dotyční vlastně věděli, oč jde: "Ukřižuj!" Takové a podobné chování davů a národů je bohužel u postdivochů běžný zjev. Jenže i nevědomost uvádí do pohybu síly karmické odvety Tvůrce harmonie stvoření. Spouští se proces, v jehož důsledku se od nenápadných příčin začnou odvíjet velké následky. Záměnou podružného a podstatného si lidé přivozují katastrofy. Vlastně se jim dostává výuky objektivity duchovních zákonů cestou "výprasku" od sil Stvořitele neboli si indukují vznik negativní karmy.

Faktičtí ateisté nejsou schopni správně zařadit nic! Tak, jako např. právě ti pozorovaní jedlíci a pijani oslavující sportovní "vítězství". Jedí a pijí to, co neobsahuje dostatek vitality – energie neboli prány. V důsledku následně pociťovaného nedostatku vitální energie má tělo hlad. Postdivoši mají proto stále hlad a notoricky se přejídají. Tím se jejich těla stanou málo pohyblivými a obézními. Nadměrná náplň jejich trávicího ústrojí se promění v ideální prostředí pro množení bakterií a prvoků – pozorovaní postdivoši jich mají ve svém trávicím ústrojí průměrně až dva kilogramy. Každý druh bakterií samozřejmě vytváří nějaký metabolit, který je jedem pro jiné druhy zárodků. I pro hostitele! Nadbytkem nehodnotné potravy jsou postdivoši pomalu otravováni bakteriálními toxiny ze svých střev. Bakteriální a kvasinkové jedy jsou jedním z faktorů, které jim zkracují délku života – z geneticky předurčených průměrných 130 let na polovinu. Z pozorovaného plyne, že snížením množství současného jídla na plnohodnotnou polovinu s vystříháním se dobře hnijících součástí stravy (živočišného původu) by se významně prodloužila délka života postdivochů na Gaii. Rozšíření tohoto poznání ale blokuje Satan pomocí "učení graduovaných" lidí. Zdraví staří lidé mu v populaci vadí, protože v důsledku oslabení vlivu tělesných pudů na ducha začínají moudřet. Zejména ženy! Angažuje proto do stravovací "osvěty" materializmem obsedlé otitulované bádalíky, kteří správnou výživu představují masám konzumentů jako "chemickou záležitost". Na ně navazující podnikatelé pak bohatnou z výroby doplňkových chemických "životabudičů". Ač nedostatek některých látek v nehodnotné potravě skutečně je, je přemrštěně líčen jako hlavní příčina "civilizačních" chorob. Jak ale můžete vidět, sami vynálezci těchto chemických doplňků výživy se vyššího věku nedožívají. Často ani průměrného věku dožití postdivochů. Kdyby však měli lidé této úrovně civilizace probuzeného ducha, tento fakt už by je dávno varoval.

H.: Jůj! Podívej se na to oblečení, zejména žen. Jak se klátí na těch chůdách (vysokých podpatcích) a jak jsou stažené a deformované v proporcích. A co to mají na hlavách? A muži jak jsou sešněrovaní a se staženým krkem (kravatou)?

T.: A z jakých syntetických materiálů mají oblečení a střih, který znemožňuje svobodný pohyb! Vždyť jsou to vlastně zajatci, spoutaní vlastní společností vnuceným oblečením! To jsou chudáci! Kdyby měli svobodného ducha s nezkaženou přirozeností, tak by si nepohodlný oděv přece nemohli nechat od nikoho vnutit?

A.: Právě způsob oblékání je jedním z projevů zachvácení hypnózou, která omezuje přirozené myšlení a chování. Muži postdivošských civilizací se nemohou v duchu rozvinout jako praví muži, neboť mají zakrnělý duchovní rozměr neboli charakter. K jeho rozvinutí, a tedy rozvinutí i plné mužské polarity, totiž potřebují přívod informací a energie z Ducha (z Boha). Na Zemi tomuto jevu říkali inkarnovaní vědoucí "mužův příjem energie z vesmíru". Tvořivost muže se totiž nabíjí od tvořivosti Stvořitele! Vždyť Jeho silou ani jediný atom ve vesmíru nestojí! Jakmile se mužsky polarizovaní duchové stanou na základě několika typů Satanových rozumových nástrah myšlením ateisty, přestávají být schopni odvibrovávat tvůrčí energii z Tvořitele. Jejich duch tím jakoby vyhasne a vytrácí se energie mužského charakteru. Takový člověk vyhaslé tvořivosti by se nejradši jen povaloval a konzumoval, ztrácí potřebu mít děti a starat se o ně. Následně se samovolně naruší i přirozenost sexuality a potence. Pádem mužnosti postdivochů se narušila rovnováha s ženským pohlavím. Ženství na rozdíl od mužství bere energii hlavně ze Země (z přírodních sil). Žena se stává v každé postdivošské civilizaci fakticky, duchovně i biologicky silnější. Vše od Boha odpadlé mužské je energeticky oslabené, následně i biologicky a tělesně. Když chtějí postdivošské civilizace vůbec existovat, musí obnovit rovnováhu tím, že oslabí ženství. Oslabují jej skrze "právní" postavení žen. Veřejné "mínění" sníží vitalitu žen škodlivou "módou" – např. postaví ženy na vysoké podpatky. Chůzí na podpatcích ženy vlastně nuceně hrají, že nemají stabilitu neboli pevnost. Jakoby prosí muže o pomoc. Jak si ale můžete všimnout, podle stavu vitality by vlastně ženy této "moderní" civilizace měly podpírat muže. Smyslem nošení podpatků tedy je, že se má zastřít skutečný energetický stav věcí. Nestabilita také činí ženy "sexy" neboli dodávají v podvědomí potentně oslabeným mužům odvahu se o ně ucházet.

V poslední době nastal ale i pád energie ženství. Jednou z příčin je, kromě zavlečení žen do otrocké práce, změna oblečení. Ženy přestaly nosit sukně. Sukně jsou ale tvarové zářiče, takové opačné pyramidy, zesilující působení energie země. Žena – duše, nosící sukni, je symbolikou svého konání, tj. skrze vnitřní nastavení vědomí je otevřena vyzařování živočišných energií země. Tím se stává plnohodnotnou schránou pro nový živočišný život neboli pravou vstupní branou duchů do těla. Satan ovšem navádí pomocí zmatených lidí, hlavně skrze feministky, že ženy se nošením kalhot zrovnoprávní s podlomenými muži. Chce tedy také podlomit jejich vitalitu, ale ve skutečnosti se "zrovnoprávněním" snaží ztížit rození zdravých dětí na Gaie. Stačí si všimnout kvality dětí a vnuků feministek a sufražetek (bojovnic za kvóty žen). Poškozování energie ženství je pravá příčina toho, proč (mimo islám) nastala v tzv. moderní civilizaci taková exploze poruch ženství všeho druhu. V důsledku pádu patriarchátu, který vlastně na úkor ženství vyrovnával slabost mužství, nastupuje moderní pád obojího. Slabingři na duchu, impotenti a úchylové obojího pohlaví přebírají v domněle pokrokové západní civilizaci "osvětovou" iniciativu. Vyrazili i na párty do ulic. Tím se i zevně projevil "souboj" inkarnovaných vyšších duchů o osud lidstva s časem. Vnucuje se dilema dvou možností: Buď obnoví rozvrácenou rovnováhu pohlaví barbaři islámci valící se na Západ, a vrátí civilizaci na planetě Gaia do středověku, nebo nastoupí úspěšní inkognito inkarnovaní duchovní vůdcové, kteří navodí vyšší úroveň lidstva. Ovšem jen za předpokladu, že duchovně porazí vládnoucí roty Satanových lidí. A protože Gaia má již čas přejít na vyšší civilizační úroveň, druhé řešení je správné! Otázkou pouze je, do jaké míry budou muset tisícům inkarnovaným duchovním vůdcům pomoci přírodní síly, řízené Prozřetelností, a jak násilným způsobem...

(Příště Turbínek a Hladilka hledí na řízení států).

Tento článek byl zveřejněn v tištěném  časopise Phoenix 12/2012.