Proč se přípravy strategií dějí v utajení za zády veřejnosti? 

Je nezbytné uskutečnit veřejnou odbornou diskusi, aby voliči měli možnost se svobodně vyjádřit. Tedy i ti, kterým je tato možnost HH upírána.

3. Kapitola VEŘEJNÁ DISKUSE K OČKOVÁNÍ NEVINNÝCH DĚTÍ A BEZBRANNÝCH SENIORŮ

K zahájení veřejné odborné diskuse může posloužit kniha Prof. RNDr. Anny Strunecké, DrSc., zmíněná v první kapitole.

Můžeme ji považovat za metodiku jak chránit nevinné děti i voliče. Příručka byla vypracována zdarma. Může pomáhat poslancům při jejich práci. Stát by tak mohl ušetřit za poradce.

K veřejné diskusi je možno také použít Analýzu „Vliv farmaceutických společností, očkování a reklama“, vypracovanou Ligou lidských práv v roce 2012. Analýza odhaluje netransparentní rozhodování a střety zájmů při rozhodování o otázkách veřejného zdraví a problémy související s propagací léčiv, zejména vakcín. Volba konzumentů zdravotní péče v České republice není ovlivňována jen doporučením zdravotníků, ale výrazným způsobem též farmaceutickým průmyslem.

Cílem sborníku „Analýzy...“ je podpořit veřejnou diskuzi o těchto opomíjených otázkách a také navrhnout možná řešení i příklady dobré praxe ze zahraničí.

K veřejné odborné diskusi navrhuji přizvat kromě Prof. RNDr. Anny Strunecké, DrSc rizikaockovani.cz a rozkvet.cz ještě
- pediatra MUDr. Tomáše Lebenharta
- MUDr. Juditu Hofhanzlovou
- MUDr. Ludmilu Elekovou a další představitele celostní medicíny.

Vyzývám pracovníky medií, novináře, atp. ke spuštění veřejné diskuse k tématu očkování dětí a seniorů, k přípravě koncepcí ke zlepšování jejich zdraví, aby posléze bylo známo, kam spěje vývoj a proč, s přihlédnutím ke zkušenostem v zahraničí včetně odškodnění za nežádoucí účinky vakcín.

Ve většině západoevropských zemí, kde je ochrana lidských práv a respekt ke svobodě a autonomii jednotlivce na nejvyšší úrovni (např. Rakousko, Německo, Španělsko, Nizozemsko, Dánsko, Finsko, Island, Irsko, Norsko, Lucembursko, Portugalsko, Švédsko, Velká Británie, Kanada) není stanovena žádná zákonná očkovací povinnost.

Dostatečnou proočkovanost populace zajišťují na jedné straně kvalitní lékaři, schopní rodiče v dostatečném počtu přesvědčit o potřebě děti očkovat, a na druhé straně odpovědní rodiče, kteří umějí svobodu využívat a pojí ji s odpovědností za zdraví svých i ostatních dětí.

Podle stávající právní úpravy v ČR však neodpovídá lékař ani výrobce vakcíny za důsledky lege artis provedeného očkování, nový občanský zákoník a zákon o zdravotnických službách správně omezil odpovědnost za lékařské úkony, při nichž škoda na zdraví vznikne z důvodů aplikace nějaké chemické látky, nicméně u negativních důsledků očkování jde o jakousi „expropriaci“ zdraví jednotlivce ve prospěch veřejného zájmu, která by měla být vždy plně odškodněna.

Zahraniční úpravy tuto výslovnou odpovědnost za újmu upravují, standardní občanskoprávní náhrada škody totiž v těchto případech není použitelná, neboť újma ve výjimečných (ale experty připouštěných) případech vznikne i při zachování všech povinností, tudíž dojde k újmě, aniž by ji však způsobil jakýkoli protiprávní krok poskytovatele zdravotnické péče, výrobce vakcíny či státu.

Například v USA již od roku 1986 zákon stanoví povinnost státu odškodnit za nežádoucí účinky vakcíny bez ohledu na zavinění a to i u očkování, která jsou pouze doporučována. Zákon dokonce uznává těžkosti s prokazováním příčinné souvislosti, a proto u stanovených účinků prokázání jejich příčinné souvislosti s očkováním nevyžaduje. Tabulka, která je součásti zákona, stanoví výčet nežádoucích účinků a doby od očkování, do kterých musí nastat. Za splnění těchto podmínek automaticky náleží odškodnění bez dalšího dokazování (viz 42 U.S. Code, Sec. 300aa-14). Více viz Odlišné stanovisko soudkyně Kateřiny Šimáčkové k výroku i odůvodnění nálezu Ústavního soudu České republiky sp. zn. Pl. ÚS 19/14

Je žádoucí vytvořit prostor ke svobodné výměně názorů všech zainteresovaných odborníků

Jako příklad svobodné výměny názorů mohu uvést dokument Mezinárodní lékařské rady o očkování, shrnující nejasnosti a kontroverze očkování. V této otevřené zprávě podepsané 83 lidmi (pediatry, neurochirurgy a dalšími lékařskými pracovníky) upozorňují na souvislosti mezi očkováním a autismem, alergiemi, astmatem, ADHD a mnohých dalších nemocí. Též upozorňují na všeobecně známý střet zájmů mezi zdravou společností a výdělkem farmaceutických firem. Dokument se mimo jiné odkazuje na studie Fourteen Studies, kde se uvádí např. výsledek výzkumu, který našel u vakcinovaných chlapců věkové kategorie 11- 17 let o 317 procent.

Zrůdné na stávajícím systému očkování v ČR je to, že se týká nevinných dětí a hlavně bezbranných starých lidí, kteří život a práci odevzdali republice, platili daně, slušně žili a stát se o ně zatím nedokáže odpovídajícím způsobem postarat a rozhodne se pro jejich likvidaci. Jsou to nejslabší skupiny společnosti.

V diskusi je třeba hledat odpovědi mimo jiné i na otázky.

a) Kde jsou k dispozici soudní (zákonné) studie o účinnosti očkování?

b) Kde jsou studie o vedlejších účincích a nebezpečnosti očkování?

c) Kde jsou studie o souvstažnosti mezi imunitou a protilátkami?

4. Kapitola DŮSLEDKY PRIVATIZACE DISTRIBUCE VAKCÍN.

V letech 2009 – 2012 se uskutečnila divoká privatizace očkování a dodávky očkovacích látek. Ministerstvo zdravotnictví v roce 2009 pod vedením ministryně Juráskové svévolně a protiprávně, v rozporu s tehdy platným zákonem o ochraně veřejného zdraví, změnilo systém distribuce očkovacích látek. Ministerstvo v létě 2009 zastavilo distribuci očkovacích látek přes krajské hygienické stanice a předalo ji kompletně konsorciu firem Phoenie-Avenier. Následně ministerstvo prosadilo povinný nákup očkovacích vakcín lékaři od distributora a zrušilo výhodný systém financování nákupu očkovacích látek ve velkém s množstevní slevou ze státního rozpočtu. Nákup vakcín byl uložen zdravotním pojišťovnám na náklady zdravotního pojištění.

Zpráva ČTK ze dne 7. 6. 2012 potvrzuje obrovskou aroganci moci v České republice a postupnou systematickou privatizaci a přeměnu veřejného zdravotnictví na soukromé se všemi dopady na občany. Podrobněji viz články:

a) „Jak se s přispěním politiků dělá zdravotnický byznys ve velkém“

b) „Výrobci vakcín platí komisaře pro očkování“ 

Stát v současné době na privatizaci tvrdě doplácí. Připravil se o stamiliony do státní pokladny za nepovinné očkování.

„Stát si pořádně zavařil. Tím, že se vzdal distribuce vakcín a také kontroly nad nimi, zbavil se jak stamilionových příjmů z nepovinného očkování, tak přesné evidence a dohledu nad proočkovaností dětské populace,“ kritizuje rozhodnutí předchozích tří vlád lidovecký poslanec Ludvík Hovorka.

Zatím co dřív nakupoval vakcíny pro obyvatelstvo stát, dnes má látky zajistit soukromá firma, kterou vybralo ministerstvo zdravotnictví. Konkrétně jde o společnost Avenier ze zdravotnického koncernu Agel miliardáře Tomáše Chrenka. Vedení resortu vybralo původní konsorcium firem Phoenix-Avenier podle hlavního hygienika Michaela Víta v soutěži, která se odehrála v roce 2009. Očkování firmě svěřilo i přes to, že společnost žádné zkušenosti s distribucí vakcín do té doby neměla.

„Vakcíny se navíc přestaly hradit ze státního rozpočtu, místo toho je pacientům začaly platit pojišťovny. Ministerstvo v té době nabídku hrazených očkovacích látek také rozšířilo. Nově měli mít pacienti zdarma třeba očkování proti pneumokoku,“ doplňuje bývalý šéf České lékárnické společnosti Stanislav Havlíček.

Ve skutečnosti ale změna přinesla něco úplně jiného: výdaje za očkování začaly raketově stoupat. Zatímco před změnou zaplatil stát za vakcíny podle současného HH kolem 800 milionů korun, v loňském roce už se suma, kterou musely najít na účtech zdravotní pojišťovny, vyšplhala k jedné miliardě. Tedy o čtvrtinu víc.

„Číslo přitom zahrnuje jen náklady na očkování povinné,“ upozorňuje mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý. Právě jeho pojišťovna poslala na látky hrazené ze zákona asi 580 milionů korun. Odhady na letošní rok podle něj hovoří dokonce o 600 milionech.

Další peníze padly na vakcíny, které si lidé museli zaplatit sami - například proti chřipce, žluté zimnici nebo klíšťové encefalitidě. Podle odhadů lékárníků se tak mohla částka za očkování vyšplhat až na 1,6 miliardy korun. Zisky přitom sčítá soukromá společnost Avenier. Podle výroční zprávy z roku 2013 utržila za prodej zboží téměř 1,5 miliardy korun. Ještě v roce 2009, když distribuci vakcín na starosti neměla, nepřesahovaly její tržby 71 milionů korun.

Další peníze si firma vydělá díky svým devatenácti očkovacím centrům, kde si lidé mohou nechat vakcínu i vpíchnout. „Centra se ale věnují výlučně očkování na žádost klientů a cestovní medicíně,“ přibližuje Jitka Novotná, která firmu Avenier zastupuje.

Další praktiky v oboru očkování v ČR jsou také popsány v již zmiňovaném rozsáhlém materiálu vypracovaném Ligou lidských práv v roce 2012, nazvaného „Analýza –Vliv farmaceutických firem, očkování a reklama" (dále jen „Analýza“).

5. Kapitola ZÁVĚR

Tento „PŘÍSPĚVEK...“ jsem napsal jako občan, děda tří vnuček, kterému záleží na jejich zdraví i zdraví všech občanů ČR. Věřím, že poslouží k nastartování veřejné diskuse, která přinese světlo do dosud tajemných a temných zákoutí praktik očkování v ČR.

K základní orientaci v problematice očkování jsem vypracoval také „ZPRAVODAJ ROZKVĚT HARMONIE č.03/2014 Téma: OBCHOD SE STRACHEM = OČKOVÁNÍ“

Cílem Zpravodaje je pomoci rodičům, kteří se zajímají o politiku plošného očkování a o jeho účinek na dítě.

Jsem připraven v případě potřeby doplnit další skutečnosti a náměty k prospěchu všech.

S přáním VŠE NEJLEPŠÍ VŠEM! Ing. Rudolf Vondřich, Praha, 13. 4. 2015.