Učme se květinami léčit

Jistě, že si můžeme osvojit poznatky bylinářství, například že meduňka uklidňuje a lépe se po jejím čaji spí apod. To je přístupné každému a bez námahy. Zde nám však jde o hlubší proniknutí k podstatě oněch zdravotních účinků. Následujícími meditacemi můžeme posílit i účinek obyčejného zevního bylinkářství.

Metodu konkrétního léčení květinami či bylinkami hlubším soustředěním na ně si můžeme cvičením osvojit, naučíme-li se co nejživěji vytvářet si jejich elementály. Jak na to? Třeba si co nejživěji představíme, jak máme plnou dlaň malin (jahod, borůvek, šípků..., vždy ale jen jedno z toho). Kocháme se jimi zrakem, pak přivoníme. Představy jsou nutné co nejživější, nejkonkrétnější. Je dobré to cvičit chvilku každý den, zkoušet si to na různých příjemných a povznášejících věcech, zejména květinách. Tím si vytváříme éterický model květu či plodu. Takto vypěstovanou éterickou vitalitou jej natolik oživíme, že jej můžeme poslat někomu, kdo to potřebuje.

Podařilo se nám někdy v horách třeba jen na chviličku pozorovat arniku, která hojí veškeré rány, a vcítit se do ní tak, že si ji dokážeme živě představit i s pocitem, který jsme z ní měli? Šeptá si tam, nenarážejíc na lidský mumraj, věčné tiché zkazky s větrem, rozhlíží se po okolních horách, pohupuje se osamoceně sem a tam. Ve věčném tichu horských vrcholů je nerušený řád, ať se zde prohánějí vichry nebo se rozklene průzračný klidný sluneční svit, který v řídkém horském vzduchu nerozpaluje, ale hojí. Prostoupena tichem horské krajiny roste zde arnika. Nastolme si co nejživěji tuto skutečnost a představme si nyní arniku ve svém těle, kde je něco zraněno, porušeno, kde toto bolavé místo auricky "křičí". A představme si dál, že mezi tyto "výkřiky" vstupuje do našeho těla tato květina. Organismus vstřebává její esence ticha a panenské přírodní čistoty a tím se tato místa tiší a uzdravují. Sama proniknuta léčivým tichem horské krajiny, sytí jím celé okolí, napájí nejen naše tělo fyzické, ale nejprve éterické, tedy hojí. Z této úrovně imaginace jsme se právě dobrali k ukázce praktického poznání této byliny. Arnika je v léčitelství, v antroposofické medicíně i v homeopatii známa jako hojič ran, proto můžeme jejího elementála posílat někomu, komu se stal úraz, kdo je na operaci či po ní, nebo jen u zubaře. (I když to není účelem tohoto článku, podejme informaci, že je k dostání v některých lékárnách mj. jako homeopatikum pod názvem Arnica Montana.)

Záleží-li nám na něčí domácí pohodě, oživujme takto v představě třeba právě pelargonii a zasypávejme či obklopujme jejím půvabem dotyčnou dvojici nebo rodinu. Současně se snažme obalovat dotyčného i svým prožitkem té které rostliny.

Ženu s problémy ženských orgánů v duchu zasypávejme či koupejme v kontryhelu.

Do lánů levandule ukládejme v duchu toho, kdo potřebuje nervově posílit a zklidnit. Záleží na naší představivosti, nemusí to být lány či pole, třeba jen představa položení hlavy ke spánku do květinek - vida, a jsme u polštářků, které se někdy používají.

Slunečnice je transformátorem sil Slunce, je jím signovaná. Proto potřebuje-li někdo rozpouštět chmury, stíny, stesky či vzteky na duši, vezměme co nejsilněji vytvořenou, ba téměř zhmotnělou představu slunečnice a spojme s ní onoho člověka. Skupinová duše šeříku vyzařuje a podporuje tichou a obětavou mateřskou lásku. Posílejme šeřík problémovým nebo přepracovaným maminkám. Plané růže a jejich vůně jsou léčivé téměř univerzálně, dokonce i proti černé magii.  Sami můžeme vycítit, že budeme-li někoho s očními potížemi v imaginaci spojovat se světlíkem lékařským, třeba opět tak, že jej na dotyčného necháme pršet plnými náručemi, může být i toto blahodárné. Léčí to totiž prvotně příčinu choroby.

A což někoho posadit v představě do lánu vonících lilií? Jsou pravzorem léčivé čistoty. Vnitřní struktury druhého si pak samy vyberou, co potřebuje uzdravit.

Z dopisu - Prožitek vyléčení květinou

Malinkatá zkušenost amatéra bez medicínských znalostí: včera večer mi bylo, asi po neukázněném stravování, blbě od žaludku (nafouklost, zažívací "revoluce"...), tak jsem si vzal několikrát homeopatikum Nux Vomica. Předtím jsem si ale dával horký obklad na břicho, až jsem si ho "slušně" spálil a s obklady proto musel přestat (úsměvné, co?), a takto získaný nový problém jsem si léčil homeopatikem Belladonna.

A najednou, asi poprvé v životě, jsem mohl při  vhledových chviličkách pozorovat, jak to léčí. Úplně jinak než jak jsem si matně představoval. Myslel jsem vždycky, že začne působit nějaká látka či chemický proces. To platí asi u alopatických léků. Nyní jsem ale najednou vnímal, jak se ve mně rozlévá krásná nálada nějaké té bylinky, ze které to je pořízeno. Asi jako když se hezky soustředím na nějakou kytičku, její květ a vůni, a cele mne to pronikne, prozáří, tak takhle to mnou procházelo a šířilo se. Od té bolavé mizérie to mou pozornost odvedlo do zcela konkrétního prožitku povahy jisté květiny, a nebylo ani důležité vědět, která to byla. Podobně jako když je člověku psychicky nedobře a pustí si muziku, která ho osloví a oblaží a tím vyléčí. To léčení spočívalo tedy v tom, že určitá velmi specifická nálada, která se ve mně ochotně a směle rozlila a kterou jsem mohl vědomě pozorovat a sdílet, nějak působila i na neharmonii v zažívání a na spáleninu. Nebyla to žádná chemie, ale nálada, tedy stopa, informace té látky, ze které se její esence, její "osobní" vliv přenesl do těch homeopatických cukrových kuliček, které se rozpustí v ústech. Je to krásná zkušenost pochopení principu homeopatie: drobné kuličky cukru (nositelé  nehmotné informace-kvality), které byly správným postupem nasyceny, napuštěny, potencovány, oplodněny něčím léčivým, vnesly do mých těl (nejen fyzického) nějakou léčivost, vliv, osobitost, živost oné látky (tedy povahu květiny), jež nějak souvisí právě s ústrojím, které bylo v nepořádku. Bylo tam obnoveno napojení či čerpání z povahy skupinové duše rostliny, tedy nějaké podstaty té látky. Neléčí hmotnými reakcemi, ale náladovou, duchovně-pocitovou stopou, která se do nich dostala a která se  v našich tělech zas uvolní a nasycuje je. Tak jsem i prakticky mohl sledovat, že i těch pět kuliček rozlije ve mně cosi radostného, čím se i orgány nasáknou a tím se uvolní od nepořádku, který v nich je proměněn v harmonii. Ne chemickými procesy a reakcemi, ale oživlou náladou oné látky, sem přenesené. To jsou věci.

Každá květina má ve své povaze příbuznost s něčím potřebným pro nitro člověka

I zde je racionální vysvětlení. Vždyť rostliny i lidé se utvářeli pod vlivem sedmi základních planet, rostliny jsou však jimi signovány dosud silněji. Proto můžeme takto nehmotně napojovat druhé na léčivé účinky rostlin. Působení se pak děje prostřednictvím vyšších struktur na duši druhého, která nasává léčivou povahu té které rostlinky. Síla naší lásky může tyto elementály účinněji vitalizovat. I když účinek nemusí být patrný hned, stejně takto vyslaní elementálové čekají na pokraji aury druhého, až se něčím ušlechtilým či krásným zjasní a otevře k jejich přijetí. Astrální i éterické tělo příjemce je tímto vyslaným obsahem dříve či později osvěženo, obohaceno a inspirováno, což vede k doplnění povahové mezery a tím postupně i k hojení choroby.

I květina ve váze si zachovává s mateřskou květinou éterickou pásku, dokud neuschne

Nemusíme proto k našim meditacím vyhledávat jen květiny v přírodě, poslouží i čerstvé řezané.

Pravda, dal by se, tak jak je dnes zvykem, pořídit stručný seznam s názvem květiny a heslovitým popisem, co léčí, k čemu slouží. Ale sloužilo by to pak k něčemu? Uchopí-li totiž naši snahu po zdraví duševním i tělesném hned chtění nějaké zjednodušené praktiky bez patřičného naladění, vše se tím zmaterializuje a zmechanizuje a tím i zničí. Napadá mne volná asociace s malováním. Můj někdejší přítel, malíř Václav Švejcar vystavoval na jakémsi ezoterickém veletrhu své meditační obrazy. Nejčastější dotazy návštěvníků byly: A na co ten obraz je? Bylo míněno - co má léčit? Že by jen na vnímání krásy? To jim bylo divné. Malíř se ve své poctivosti nepropůjčil pokušení napsat pod každý obraz třeba jediné slovíčko: ledviny, neuróza, cukrovka, nachlazení, cesta do nirvány či cokoliv jiného - a hned by byl mohl zvýšit cenu několikanásobně. Ostatně - nepoctivě vydělané peníze také vedou k nemocem.

Z dopisu přátelům - Z koupelny k životu bylin a hvězd

Koupaje se v bylinkách podle rady kamaráda - přírodního léčitele Pavla Šímy alias "Heřmánka", myslel jsem si hezky v klidu na to, jak v noci květiny a vůbec rostliny ožívají a "hovoří s hvězdami". Představoval jsem si, jak nastává tiché trpělivé tkaní mezi těmito dvěma světy. Rostliny totiž žijí v noci a spojují se pak se svými skupinovými (druhovými) dušemi. Proto je taky babky kořenářky většinou trhaly v noci. No a jak jsem si představoval ten tichý noční život oněch bylinek pod hvězdným třpytem a šepotem někde na lukách, mezích či zahradách ještě před natrháním, jejich vstřebávání života hvězd a že se v těch silách právě koupu, že se mne též přímo dotýkají, najednou se mi to vnímání otevřelo. Znamenalo to i vhled do procesu oživování a léčení těla - nejprve astrálního a éterického. Byl jsem vědomě u toho, jak živě probíhá léčení bylinkami, jak se jimi má těla "napouští", sytí, osvěžují, oživují. Bylo úžasné pozorovat ono až překvapivě konkrétní a živé fungování a účinky. Opět jsem pochopil, že to, co navenek působí jako zázrak, například uzdravení, se děje přirozeně a reálně ve světech, do kterých obyčejně jen nevidíme.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 05/2014.