Někomu vstupuje do života výrazněji, jinému méně. Známe ji však všichni, neboť je součástí každého z nás. Naše temná stránka na sebe může vzít mnoho podob. Od strachu, závisti, žárlivosti, lenosti až po například nenávist, abychom uvedli alespoň některé. Existují různé způsoby, jak k těmto stinným stránkám naší bytosti přistupovat. Podívejme se nyní, které to jsou a co s sebou v životě přinášejí.

Proč odmítáme sami sebe?

První z postojů, který stojí většinou na počátku naší cesty, můžeme nazvat nepřijetím. Je do určité míry pochopitelný, neboť tyto vlastnosti či pocity většinou hrubě nekorespondují s obrazem, jenž jsme si sami o sobě vytvořili, a který zároveň předkládáme svému okolí. K tomu, abychom se s nimi vypořádali, používáme celou řadu obranných mechanismů, jejichž stupeň uvědomění může být různý. Patří mezi ně popření, racionalizace, vytěsnění nebo bojování s nimi. To, co mají všechny tyto mechanismy společného, je fakt odmítnutí. Ten však s sebou vždy přináší destruktivní následky. Odmítnutí částí sebe sama se stává bojem, který nemůžeme vyhrát. Nepřijaté části jsou odsunuty do nevědomí, odkud vyvíjejí tlak na vědomou část osobnosti. Jejich energie na nás bude útočit tím intenzivněji, čím silněji je budeme odmítat. Jung například tyto psychologické skutečnosti nazývá "přírodními silami", což vyjadřuje jejich všeobecnou platnost a všudypřítomnost. Jak ještě poznáme dále, část skutečnosti nelze dlouhodobě popřít, aniž bychom nemuseli čelit nepříjemným následkům.

Čemu věnujeme svoji pozornost, to posilujeme

O něco smysluplněji k projevům naší temné stránky přistupuje učení všeobecně známé pod pojmem zákon přitažlivosti. Tento koncept nás učí používat vědomou mysl k aktivnímu utváření své reality tím, že ladíme své vědomí na vibrace, jež jsou s naším přáním v rezonanci. Vede nás k zaměřování pozornosti na to, co chceme, místo zaměřování se na odstranění toho, co nechceme. V oblasti psychické však právě zde vzniká určitý prostor pro nedorozumění. Jakkoli zákon přitažlivosti přispívá ke smysluplnému používání mocného nástroje mysli a představivosti, někteří jeho autoři mají tendenci věnovat nedostatečnou pozornost nevědomým vzorcům, které vstupují do hry a proces vědomého tvoření často nepříznivě ovlivňují. Postoj těchto autorů k našim temným stránkám spočívá v doporučení si je uvědomit a využít je jako upozornění, že jsme se od žádoucích vibrací odchýlili a nutnosti se k nim opět vrátit. Tento postoj již není zdaleka tak destruktivní jako ten předchozí, nicméně naše stinná stránka od nás často vyžaduje něco víc. Tím něčím je naše pozornost. Obzvláště v případech, kdy se konkrétní nepříjemné myšlenky či emoce stále vracejí a proces vědomého tvoření narušují, se hlubší konfrontaci s naší temnou stránkou nejspíš nevyhneme. Zmíněné nedorozumění zde může spočívat v doporučení nevěnovat pozornost těm myšlenkám a emocím, které nejsou v souladu s naší vizí, neboť to, čemu věnujeme pozornost, roste. Ovšem je to právě pozornost, kterou často potřebujeme k tomu, abychom naši stinnou stránku transformovali. Jak dále zjistíme, klíčem k řešení tohoto paradoxu je druh oné pozornosti. Způsob, jakým k našemu stínu přistupujeme.

Řešení není složité

Jak již bylo zmíněno, zákon přitažlivosti nás učí vnitřně se ladit k žádoucím vibracím, neboť poté vstupují do našeho života. Kdybychom však stejný druh pozornosti věnovali i negativním myšlenkám a emocím, budou rovněž růst a ovlivňovat náš život, což představuje právě to, před čím učení zákona přitažlivosti varuje. Analytická hlubinná psychologie však poskytuje naší temné stránce jiný druh pozornosti. Jedná se o pozornost, při níž dochází k oddělení nás a konkrétního komplexu. Toto oddělení vytváří prostor, v němž můžeme daný komplex pozorovat a poznávat, aniž by nás měl možnost ovládnout. Ba co víc, tento postoj nám rovněž umožňuje s naší stinnou stránkou komunikovat. Pro tento účel popsal C. G. Jung metodu zvanou aktivní imaginace. Můžeme si při ní daný pocit, emoci či povahový rys představit v jakékoli formě, která nám vyhovuje. Poté v uvolněném stavu lze s onou představou zahájit dialog. Je možné se ptát na důvod její existence nebo na její potřeby. Odpovědi nemusejí přicházet jen formou slov, nýbrž i formou pocitů, obrazů, symbolů. Dostavit se mohou v podstatě kdykoli. V průběhu kladení otázek, během dne nebo i ve snu. Důležité je při pokusu o komunikaci se uvolnit, nic neočekávat, ničemu se nebránit, dát volný prostor tomu, co přichází. Pro úspěšné zvládnutí techniky je většinou potřeba pravidelné opakování.

Právě tento způsob vědomé pozornosti naše nepřijaté části nutně potřebují k tomu, aby byly poznány, akceptovány a následně transformovány. To je koneckonců také důvod, proč nás často pronásledují nebo neustále rušivě vstupují do života. Transformací zde rozumíme rozpuštění jejich negativního náboje a přijetí jejich pozitivního aspektu. Celá řada našich stinných stránek v sobě obsahuje posilující či obohacující prvek. Agresivitu lze například transformovat ve zdravé sebeprosazení. Závist často odkazuje na vlastní nerealizovaný potenciál apod.

Vstupujeme-li do kontaktu se svým vnitřním démonem, vystavujeme se tím pochopitelně riziku, že ztratíme naši bdělost a spolu s ní vědomí pozorovatele, čímž dojde ke ztotožnění se s energií démona a dočasné ztrátě vnitřní svobody. Nicméně bdělou pozornost lze trénovat a tím zlepšovat svou schopnost kontaktu s temnou stránkou.

Přijetím a transformací našich vnitřních démonů podle analytické hlubinné psychologie směřujeme k vnitřní celistvosti a pravdě. Uvolňuje se zároveň množství energie, do té doby vázané v nevědomých komplexech, která může být využita ke zlepšení zdraví a realizaci naplněného a svobodného života.

Pozorovat, nikoli bojovat

Východní filosofie nás učí, že stinné stránky jsou zkrátka naší součástí. Nemůžeme před nimi utíkat nebo s nimi bojovat, aniž by nás nezotročovaly. Jediné, co můžeme udělat, je tyto temné stránky přijmout. Akceptovat je jako součást své současné zkušenosti. Naše mysl samozřejmě pokládá otázky: "Jak mohu přijmout něco, co nechci? Jak mohu akceptovat něco, co chci změnit?"

Nejlepší odpovědí na tyto otázky je mlčení. Nebo ještě lépe vědomé ticho. Naše mysl se svojí duální logikou je sice užitečný, avšak ve své podstatě velmi omezený nástroj. Na tyto otázky nelze odpovědět v rovině mysli, neboť odpovědi samotné se nacházejí mimo její rámec. Východní filosofie nás učí stinné stránky pouze pozorovat místo toho, abychom s nimi bojovali. Jde o to dovolit si s negativními myšlenkami či pocity být. Nikoli nechat se jimi ovládnout, nýbrž dívat se na ně z pozice vnitřního pozorovatele. Nehodnotit je, nebránit se jim. Právě tento druh bdělé pozornosti naše temné stránky prosvětluje světlem vědomí a tím je pomalu rozpouští. Postupně opouštíme realitu, ve které lpíme na příjemných věcech a od nepříjemných se odvracíme. Do našeho života vstupuje čiré bytí a láska, která si neklade žádné podmínky.

Pozorovat, ale neodsuzovat

Jak jsme poznali, existují různé způsoby, jak přistupovat ke své temné stránce. Zatímco první z nich vede vždy k nevědomosti a staví nás proti tomu, co je, zbývající tři nám dávají určitou možnost se na své životní cestě posunout dál. Může se stát, že různé situace budou vyžadovat zaujetí pokaždé jiného postoje. Někdy například postačí, když využijeme uvědomění si negativních myšlenek a emocí jako upozornění, že jsme se odchýlili od svého záměru. Jindy můžeme cítit potřebu se s konkrétní odmítanou částí blíže konfrontovat, navázat s ní kontakt, poznat ji. Stejně tak můžeme svým stinným stránkám poskytnout vědomou pozornost. Dovolit si podívat se na to, co je naší součástí bez toho, abychom to odsuzovali.

To, co však mají tyto přístupy společného, je vnitřní bdělost. Schopnost si tyto naše démony uvědomit a poodstoupit od nich. Pouze tehdy máme možnost k nim nějaký postoj vůbec zaujmout. Bez tohoto odstupu upadáme do ztotožnění se s jejich energií a stáváme se jejich bezmocnými loutkami, které ve své nevědomosti mohou působit bolest sobě i ostatním. Pěstujme proto vnitřní bdělost, neboť právě z ní je vydlážděna cesta ke svobodě.

www.vlastimilbohac.blogspot.cz

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 12/2013.