I když je lékařská péče celosvětově na vysoké úrovni, převážně jen zachraňuje následky našeho neuváženého a nezdravého stylu života. Lékárny rostou jak houby po dešti a výsledek? Je naprosto opačný - nemocných s vážnými a chronickými chorobami stále přibývá, a to už v dětském a mladém věku. Proč tedy nevezmete své zdraví do svých rukou? Jen vy sami máte totiž největší a jediný zájem (kromě vašich nejbližších) na svém zdraví a jen vy sami můžete pro sebe udělat nejvíce. Všem ostatním jde jen o vaši nemoc a vaše peníze.

Blahodárné působení vína na zdraví

Víno a čaj jsou jediné nápoje, které jsou úzce propojené s lidskou civilizací. Víno působí opojně a rozveseluje, proto bývá nedílnou součástí všelijakých oslav a svátků. Navíc hroznové víno patří mezi nejstarší a ve světě nejrozšířenější ovoce. Bez zajímavosti není ani to, že víno bylo vždy považováno též za nápoj s blahodárným vlivem na lidské zdraví. Už zakladatel medicíny Hippokrates říkal: "Víno je pro člověka navýsost vhodné, je-li mu, ať zdravému či nemocnému, podáváno v pravý čas a ve vhodných dávkách, odpovídajících jeho konstituci." A doporučoval ho k léčení různých nemocí. Za římské éry bylo víno a jeho terapeutické schopnosti velmi uznáváno, například Plinius Starší (23-79), autor mnohasvazkových Dějin přírody, uvádí: "Víno samo o sobě je lékem; posiluje krev, těší žaludek, zahání smutek a starosti." Víra v jeho význam a léčebné schopnosti přetrvávala i přes celý středověk, kdy snad ještě zesílila, a víno se stalo nedílnou součástí léčby. I medicínská pojednání z první evropské lékařské fakulty, která byla založena v 10. století v Salernu u Neapole, uvádějí, že "čisté víno má řadu blahodárných vlivů a posiluje zdraví, pijte ho málo, ale musí být dobré." Tato doporučení byla uznávána i o pár století později, kdy na univerzitě v Montpellier (1221), tehdy nejvyhlášenější evropské lékařské univerzitě, více než polovina všech doporučovaných receptur obsahovala víno.

Mohli bychom se domnívat, že tyto dávné zvyky a přesvědčení, vycházející mnohem více z intuice, než ze skutečných lékařských poznatků, se musely v následujících stoletích poopravovat, ale bylo tomu právě naopak, postavení vína v evropském lékařství i nadále posilovalo, až do 19. století. Dokonce i Louis Pasteur, tehdy už uznávaný vědec, považoval víno za "nejzdravější a nejhygieničtější nápoj."

Ale až konec 20. století přinesl konkrétní údaje o tom, čím a jak může být víno zdravotnímu stavu prospěšné. V průběhu jedné studie zkoumající příčiny úmrtnosti na srdeční choroby bylo zjištěno, že u Francouzů, ačkoli jejich životní styl obsahuje řadu faktorů, které bývají spojovány s kardiovaskulárními chorobami (vysoký cholesterol, vysoký tlak, kouření apod.), je výjimečně nízká mortalita na tyto nemoci, ve srovnání s jinými zeměmi, v nichž jsou rizikové faktory obdobné. Francouzi například konzumují prakticky stejné množství tuků jako lidé ve Spojených státech nebo Velké Británii, a přesto na srdeční záchvaty nebo jiné koronární příhody, které bývají příčinou předčasného úmrtí, umírají dvakrát méně. Základní rozdíl mezi stravovacím režimem ve Francii a v anglosaských zemích je poměrně vysoká konzumace vína ve Francii. A z toho se usoudilo, že tento "francouzský paradox" by mohl souviset právě s pitím vína, a to především červeného.

Červené víno a mortalita

Řada studií už potvrdila, že u osob pijících denně přiměřené množství alkoholu, je riziko mortality nižší, než u těch, které ho nepijí vůbec, či ho naopak konzumují příliš velké množství. Analýza výsledků více než padesáti epidemiologických studií zaměřených na vliv alkoholu na úmrtnost západní populace přinesla odpověď: Přiměřené množství alkoholu, tj. dvě až čtyři sklenky (o obsahu 125 ml) denně pro muže, a jedna až dvě sklenky denně pro ženy, podstatně (o 25 - 30 %) snižují riziko úmrtí z nejrůznějších příčin. Je-li ovšem toto množství vyšší, riziko úmrtí se velmi rychle zvyšuje.

Kladný vliv etanolu je patrně spojen se zvýšením hladiny cholesterolu HDL (toho dobrého) v krvi. Ten je totiž považován za klíčový prvek ochrany před kardiovaskulárními chorobami, neboť brání utváření krevních sraženin. Zato konzumace vyšších dávek alkoholu poškozuje buňky a tím značně zvyšuje riziko bujení rakoviny a nárůst úmrtnosti. Alkohol je dokonalým příkladem dvousečné zbraně, kterou je třeba využívat jen velmi obratně, chceme-li z ní mít prospěch.

Alkohol v malých dávkách je přínosem pro zdraví. Když byla provedena srovnávací studie v 18 zemích, která analyzovala úmrtnost na kardiovaskulární choroby v poměru ke konzumaci vína v dané zemi, tak bylo zjištěno, že úmrtnost na tyto nemoci je mnohem nižší v zemích, jako je Francie a Itálie, kde se víno pije běžně (ale v malém množství a k jídlu), než v těch, kde víno netvoří nedílnou součást stravovacího režimu, jako jsou Spojené státy nebo Anglie.

Nedávná syntéza 13 studií, které vyhodnocovaly vliv pití červeného vína na riziko kardio-vaskulárních chorob na vzorku 210 000 lidí, dospěla k obdobnému závěru, tj. u osob, které pijí víno v přiměřeném množství, se riziko těchto chorob snižuje až o 30 %, Dánská studie zase uvádí, že přiměřené pití vína nejen snižuje o 40 % riziko úmrtí na kardiovaskulární choroby, ale navíc snižuje o 22 % i riziko úmrtí na rakovinu, což je podstatně více, než bylo zjištěno u přiměřené konzumace alkoholu v podobě piva či destilátů. Jinak řečeno - umírnění pijáci vína prostě žijí déle než ti, kteří víno nepijí vůbec, i než ti, kteří ho pijí příliš mnoho, nebo ti, kteří dávají přednost jiným alkoholickým nápojům.

Proč právě červené víno?

Může se zdát podivné, že alkoholický nápoj dokáže mít takový vliv na snížení výskytu tak vážných nemocí, jako jsou ty kardiovaskulární. Ale je třeba si uvědomit, že červené víno není jako jiné alkoholické nápoje. Víno je vůbec nejkomplexnější nápoj v rejstříku lidské stravy. Tato komplexnost vyplývá z dlouhého kvašení, během něhož dochází k řadě změn v chemickém složení, k extrakci některých molekul a ke změně struktury jiných. Konečný výsledek je ohromující, v červeném víně je přítomno několik set různých látek, zvláště pak řada polyfenolů (litr červeného vína může obsahovat až 2 g polyfenolů). Tyto polyfenoly pocházejí především z hroznových slupek a semínek. Výroba červeného vína, při níž jsou fermentovány celé hrozny, umožňuje extrahovat mnohem vyšší množství těchto látek než výroba vína bílého, kdy jsou slupky a semínka velmi brzy vyřazeny z kvasného procesu. Ze stovek polyfenolů, obsažených v červeném víně, dnes největší pozornost poutá resveratrol, který nese hlavní zodpovědnost za veškerý přínos pro lidské zdraví, spojený s přiměřenou konzumací červeného vína. Resveratrol nepatří mezi hlavní složky vína (jeden litr vína ho obsahuje 1-7 mg, zatímco prothokyanidů např. až 200 mg), vyskytuje se však pouze v tomto nápoji a mohl by být jedním z vysvětlení blahodárného působení vína.

Zvláštní pozornost věnovaná resveratrolu rozhodně neznamená, že by ostatní polyfenoly (anthokyanidiny, proanthokyanidiny, kyseliny fenolové), které jsou hojně přítomné v červeném víně, nikterak nepřispívaly ke kvalitám červeného vína, přesto však protirakovinný potenciál resveratrolu je natolik fascinující, že si tato látka v posledních letech vydobyla zaslouženou pozornost.

Protirakovinné vlastnosti resveratrolu

V roce 1996 byl resveratrol označen jako první molekula nutričního původu, která je schopná zasáhnout do rozvoje nádorů, protože dokáže blokovat (inhibovat) všechny tři etapy pro rozvoj nádoru nezbytné - iniciaci, šíření i progresi. Reveratrol, stejně jako kurkumin (obsahuje ho zelený čaj EMANACE), je velmi výkonná kancerostatická látka, jejíž účinky jsou plně srovnatelné s účinky některých syntetických léků používaných ke zbrždění růstu rakovinných buněk.

Když je resveratrol vstřebáván organizmem, dochází v jeho struktuře k celé řadě změn, ale tyto změny nenarušují jeho kancerostatické účinky. A při této přeměně resveratrolu vzniká látka piceatanol, která je snad ještě výkonnější a je schopná dohánět k zániku i všechny buňky leukémie a melanomu, a to i při tak nízké koncentraci v krvi, které lze snadno dosáhnout popíjením červeného vína.

A jak je to s pivem a jinými alkoholickými nápoji?

Výsledky vědeckých studií naznačují, že pití piva a lihovin podstatně zvyšuje riziko některých druhů rakoviny, a to i když se pijí jen přiměřeně. Např. dánská studie uvádí, že pití více než sedmi piv týdně ztrojnásobuje riziko výskytu rakoviny úst a jícnu, zatímco pití vína působí naprosto opačně ? snižuje riziko výskytu na polovinu. Studie, zkoumající rakovinu prostaty zase uvádí, že jedna sklenka červeného vína denně snižuje riziko rakoviny o 40%, zatímco konzumace stejného množství piva žádný pozitivní dopad nemá, spíše naopak riziko rozvoje této nemoci zvyšuje.

Můžeme tedy shrnout, že všechny alkoholické nápoje v malých dávkách sice snižují riziko kardiovaskulárních nemocí, ovšem toto pozitivní působení je do jisté míry znehodnoceno rizikem vyššího rozvoje rakoviny, což se netýká červeného vína.

Červené víno prodlužuje život

Resveratrol je dnes všestranně zkoumán a jednou z oblastí působení této látky je vliv na dlouhověkost. Už dávno se ví, že nejlepším způsobem, jak prodloužit život, je snížit kalorický přísun (např. laboratorní krysy "na dietě" žijí o 30 % déle než jejich druzi krmící se podle libosti). Příčinou tohoto účinku je aktivace třídy bílkovin zvaných sirtuiny, které prodlužují buňkám život, protože jim dopřávají čas na nápravu stárnutím poškozené DNA. Výsledky studií uvádí, že některé molekuly alimentárního původu, např. quercetin a hlavně resveratrol, jsou mocnými aktivátory těchto bílkovin a jejich aktivací lze život buněk prodloužit.

Resveratrol je tedy schopen aktivovat mechanismy napravující poškození buněk a tím prodloužit organizmu život. Působí totiž stejně jako prudké omezení kalorického přísunu. Dá se říci, že resveratrol je jednou z buněk alimentárního původu s nejvýraznějším přínosem pro lidské zdraví.

Pro zdraví i pohodu

Z výše uvedeného hlediska doporučují oba autoři - lékaři, umírněné pití červeného vína a využívat jeho blahodárný dopad na naše zdraví, na prevenci chronických onemocnění, ať už rakoviny či kardiovaskulárních chorob. A kromě toho se červené víno obvykle pije ke kvalitnějšímu jídlu, které se navíc jí i v příjemném prostředí, napomáhajícím zapomenout na každodenní stres, jehož jsou naše životy plné. Nesmíme však zapomínat, že v zemích, kde pití vína je spojováno s nižší mortalitou, tedy především v okolí Středozemního moře, je velmi dobrý stravovací režim, bohatý na zeleninu, ovoce, luštěniny a ořechy, v němž hlavním zdrojem tuků je olivový olej a maso se konzumuje umírněně. V takto rozumně složeném stravovacím režimu je pití jedné či dvou sklenek vína (po 125 ml) pro muže a jedné sklenky pro ženy tím správným množstvím, které dokáže předcházet rakovině a koronárním chorobám.

Richard Bélieau PhD. A Denis Gingas PhD.
v knize Výživou proti rakovině, nakl. VYŠEHRAD, H. Čechová

 Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 12/2014.