Lidstvo churaví. V době, kdy téměř každá rodina zažívá stres ze závažného onkologického onemocnění někoho blízkého nebo se potýká s diabetem 2. typu, je důraz na vědomosti o kvalitním stravování naprosto pochopitelný. Jedním ze směrů, které výrazně pomáhají k trvalému zlepšení zdraví, je makrobiotika.

Co je makrobiotika?

Slovo "makrobiotika" pochází z řeckých slov makrós - velký a bios - život, vitalita.

Jde o životní styl, který je založený na taoistickém učení o vzájemném působení protichůdných sil jin a jang. Cílem tohoto učení je všestranně vnímavý a vyrovnaný člověk, který i ve vysokém věku disponuje značnou vitalitou, je tělesně a duševně zdráv a je stále aktivní.

Základní pedagogická metoda - didaktika nás učí pozorovat přírodu a vnímat její vliv na způsob a směrování našeho života.

Nejzákladnějším kontaktem s přírodou u každého člověka je jídlo

Jíst musíme celý život, několikrát denně, proto je důležité vědět, jak na nás různé přírodní i zpracovávané potraviny a ochucovadla působí, které potraviny nám prospívají, a které našemu zdraví škodí.

Naši nutriční odborníci pracují se složením stravy většinou jen z hlediska její energetické hodnoty a objemu, tedy množství. Pouhý počet kalorií nám ovšem neposkytne informace o tom, zda a za jak dlouho bude jídlo trávicí soustavou zpracováno či zda nám prospívá, nebo škodí.

Podle makrobiotické filosofie je důležité vědět, jestli nás určité jídlo ochlazuje, nebo zahřívá, jestli nám dává energii rozpínavou, nebo stahující, zda je pro náš organismus dobře stravitelné a regulovatelné. Makrobiotika nás učí, jak tyto charakteristické a rozhodující kvality stravy rozpoznat.

Změna životního stylu v souladu s makrobiotickými zásadami a respektování přírodních zákonitostí vede u většiny lidí k vyléčení chronických i akutních onemocnění a přinese jim větší radost ze života.

Makrobiotika má několik zásad:

• Jídlo je nutno pečlivě kousat a prosliňovat. Ústa jsou základním trávicím orgánem a jako jediný z trávicích orgánů jsou pod naší kontrolou.
• Strava nesmí být jednotvárná, složená bez invence, jen podle jednoduchých a pohodlných vzorců, musí být pestrá a různorodá.
• Ve stravování je nutno zahrnout hlediska, jako jsou obvyklost, vhodnost a dostupnost sortimentu, ale i estetické působení, barvy, chutě, vůně.
• Poslední jídlo je vhodné dojíst nejlépe do 18 hodin.

Východní národy - na rozdíl od nás, dualisticky orientovaných Evropanů - uplatňují celostní pohled na veškeré dění, jevy a na existenci všeho a hledají ve všem a mezi vším příčinné souvislosti.

Makrobiotika je didaktická nauka, kterou vymysleli a zpracovali Japonci pro americký a evropský systém myšlení. Je pomůckou pro pochopení ověřených poznatků z oblasti přírodních zákonů tak, jak jsou chápány a využívány pro praktický život východními filosofiemi v Japonsku, Indii a v některých dalších zemích východoasijského prostoru.

I v naší historii nalezneme příklady respektování zásad makrobiotického pohledu na svět. Život a dílo Karla IV. je jasným svědectvím o pochopení systému vzájemně se podmiňujících protikladů, jako je dobro a zlo, pokrok a recese, vývoj a degenerace.

Co se dnes zdá zlé, může se později ukázat jako dobré, a naopak. Vše je v neustálém pohybu. Karel IV. jistě makrobiotiku neznal, během života však dospěl k takové moudrosti, že intuitivně používal základní makrobiotické postuláty. V geniální zkratce tyto zásady vyjádřil větou: "Dobro čiň a zlu se vyhýbej."

Tím definoval pro své poddané zadání pro každý den jejich života. Měl tím ovšem na mysli dešifrovaný odkaz této jednoduché věty - je třeba naučit se bezpečně rozeznávat, co je pro koho v dané situaci dobro a co zlo. On věděl, že zlu je lépe se vyhnout než proti němu bojovat, že ignorované zlo ztrácí sílu, kterou bojem naopak získává.

Tato a podobná poselství vzkázal a předal moudrý král svým poddaným nejen proto, aby se nestavěli proti ustáleným pořádkům, ale zejména proto, aby pod jeho vládou prožili ve zdraví a relativním klidu dlouhý, šťastný a naplněný život.

Naše babičky narozené okolo roku 1900 a zřejmě i ty narozené dávno předtím říkávaly: "Poslouchej svoje tělo, ono ti řekne, co potřebuje a co mu nedělá dobře." Nepoužívaly sice pojmy jin a jang, ale automaticky v létě předkládaly rodině vše, co rostlo venku (potraviny ochlazující), v zimě pak to, co se dalo uskladnit (tedy jídlo se zahřívající energií).

My jsme této moudrosti přizpůsobili snad jedině způsob oblékání, v zimě se většinou oblékáme jinak než v létě.

Jídlo, navzdory svému zdraví, v souvislosti s ročním obdobím příliš neměníme, v zimě si klidně dáváme syrové saláty, tropické ovoce, ovocné limonády a čaje, dokonce i zmrzlinu. Toto dříve nebylo možné ani technicky, nebyly ledničky, exotické ovoce se téměř nedováželo. Ve sklepě stála bečka kyselého zelí a několik regálů jablek a hrušek ze sadu.

Co není makrobiotika?

Makrobiotika není svazující dogmatický systém. Dogmatická tvrzení jsou vždy nebezpečná, odrazují od jejich respektování, vzbuzují odpor, zavánějí nejjednoduššími, většinou nesmyslnými diktáty.

Určitým rizikem u makrobiotiky je, že může být pochopena pouze dualisticky, s přemrštěným důrazem na význam jin a jang. (Například: když jím mrkev, jsem jang, když jím rajčata, jsem jin.)

V makrobiotice nejde o přísné dodržování diety, ale o pochopení přírodních zákonitostí, které přináší zlepšení zdraví, v důsledku toho zjednodušení života a větší radost z něho. Jin a jang - hra protikladů, je didaktickou pomůckou k pochopení řádu Vesmíru, života na Zemi i života člověka, k němuž patří i zdánlivě banální záležitost - příprava jídla.

Znaky jin a jang jsou pojmy, které vyjadřují charakter pólů stojících vzájemně v protikladu, současně však tvoří jeden celek.

• Jin je strana spíše ženská, chladná, pomalá, graficky se znázorňuje jako minus (-).
• Jang je množina znaků spíše mužských, rychlých, energicky silných, světlých, která se graficky znázorňuje jako plus (+).

Celý svět je tvořen jednotou a vzájemným bojem protikladů. Pochopení tohoto principu nám pomůže porozumět věcem a dějům kolem nás, včetně procesů, vztahů a vazeb fungujících v našem těle.

Je nutné zdůraznit, že obě energie - jin i jang jsou pro život nezbytné, a tedy dobré. Teprve v případě, kdy jedna energie neúměrně narůstá na úkor druhé, vzniká nerovnováha, která se projevuje zpočátku vysílanými signály - bolestmi, posléze akutním onemocněním, které, pokud není řešeno, přechází do chronické nemoci.

Různé druhy potravin na nás mají různý vliv, jinak se po nich cítíme, jinak jednáme. Jin a jang se rozehrávají do tak jemných a variabilních vibrací, že nelze paušálně říci, zda je toto konkrétní jídlo jin či jang. Podobná zjednodušení nejsou správná.

Pomocí makrobiotických principů člověk poznává, jak na něj které jídlo působí, poznává sám sebe, jak se cítí, jak své jídlo v daném čase potřebuje upravit. Pochopit působení protikladů v životě a v jídle není jednoduchý proces. Formální stránka makrobiotiky je však uspořádána tak, že při vážném zájmu a zahloubání se do problematiky člověk pociťuje velkou radost a uspokojení při pochopení každého jednotlivého kroku, pojmu, výrazu a stupně poznání.

Cíl makrobiotiky přesahuje jen touhu po osobním uzdravení

Ideou učitelů makrobiotiky je stabilní, mírový svět, který vznikne tím, že lidé se budou snažit o harmonii, o aplikaci neměnných zákonů přírody ve svém každodenním životě.

Zakladatelem makrobiotiky je George Ohsawa, autor mnoha knih, v nichž vychází z filosofie neměnnosti přírodních zákonů, ale doporučuje aplikaci těchto zákonů v denním životě přizpůsobit době, současné míře poznání, dnešním sociokulturním zvyklostem a možnostem jednotlivých světových lokalit. Doporučení, která publikuje ve svých knihách, jsou záznamem jeho vlastních zkušeností, proto vždy radí, aby je každý uplatnil ve svém životě tvůrčím způsobem.

Michio Kushi je žákem Ohsawy, který jej považoval za nejvíce nadějného a progresivního posluchače a následovníka. Rozvinul učení Ohsawy, zná více než Ohsawa podmínky Euroameriky, vždyť v Americe žije. Snaží se proto přiblížit myšlenky makrobiotiky americkému chápání, někdy se vyjadřuje až příliš bombasticky, používá až oslnivých příkladů, protože Amerika musí být oslňována. Nemějme to Kushimu za zlé. Pokud chce vysvětlit filosofii makrobiotiky Americe, musí to udělat jazykem, kterému Američané rozumějí. A ruku na srdce, i my Evropané se už začínáme v mnohém tomuto americkému způsobu jednání přibližovat.

Kniha Makrobiotikou ke skutečnému zdraví autorů Michia Kushiho a Alexe Jacka je pro nás účinnou prevencí i lékem na mnohé civilizační choroby.

Dejme si šanci zažít zázrak, stav, kdy nám bude dobře tak jako téměř milionu Američanů, kteří se stali polovegetariány ze zdravotních důvodů. Přibylo jim energie a cítí se lépe. Mezi známé zastánce makrobiotiky, kteří přešli na Kushiho způsob stravování a najali si svého makrobiotického kuchaře, aby si udrželi mládí a kondici, patří např. Steven Seagal, S. J. Parkerová, Barbra Streisandová, John Travolta, Tom Cruise. Jejich výkony jsou přirovnávány k výkonům sportovců, což nám dokládá, že tento tradiční stravovací systém je postaven na zásadách, jež jsou i po staletích platné a účinné.

I my máme nyní možnost makrobiotiku použít ke svému prospěchu. Ať nám všem slouží ke zdraví.

Knihu Makrobiotikou ke skutečnému zdraví autorů Michia Kushiho a Alexe Jacka vydalo Nakladatelství SVÍTÁNÍ plus, s. r. o. - http://www.makrobiotika-kushi.cz/prezentace.html

Zpracovala Dr. Nora Chvojková

 Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 09/2014.